zajimavosti

Po zimě přichází jarní únava - jak na ni vyzrát?

Mon, 28 Feb 2011 13:05:00 GMT

Jarní únavě podléhá více než polovina lidí - není se co divit, pokud přepadla právě Vás.

Pozorujete na sobě

skleslost, malátnost, dlouhodobě špatnou náladu?
podrážděnost a rozmrzelost?
ospalost už od rána, ztuhlost svalů a kloubů?
málo energie, sníženou sexuální touhu?
poruchy spánku, zhoršenou schopnost soustředění?

Pokud je právě únor, březen nebo duben, tak si můžete být skoro jisti, že jste se stali další "obětí" jarní únavy.

Jarní únava ale není nemoc, a v práci či ve škole na ni asi nikdo nebude brát ohled. Naše přirozené biorytmy jsou v současném civilizovaném světě značně opomíjeny - vše musí fungovat stejně, ať je zima nebo léto. Přitom v našich genech je určitě zakódován roční cyklus a naši prapředkové se mu instinktivně přizpůsobovali - jídelníček byl podřízen sezónním možnostem, v zimě se více odpočívalo, protože se toho stejně moc dělat nedalo, a celkově více pohybu venku umožnilo organismu být v harmonii s ročním obdobím. V předjaří se dodržoval bezmasý půst a jakmile vysvitlo jarní sluníčko, mladé výhonky nejrůznějších rostlin a bylin, plné vitamínů, se staly nezbytnou součástí stravy.

Jarní únava má více příčin, z nichž asi nejvýznamnější je nedostatek slunečního svitu během zimy. Nedostatek světla způsobuje snížení tvorby hormonu serotoninu v organismu a tím i sklon k depresi a snížení sexuální touhy. Naopak za delších zimních nocí se zvyšuje v těle tvorba hormonu melatoninu, který je nezbytný pro dobrý spánek,ale neumožňuje nám být tak aktivní, jak bychom potřebovali.

Imunitní systém je po zimě taktéž oslaben a vyčerpán jednak sníženým příjmem vitamínů během zimy a také soustavným náporem infekčních onemocnění, která se v zimním období snadněji šíří ve vytápěných a málo větraných prostorách. I životní prostředí v hustěji osídlených oblastech, s množstvím škodlivin v ovzduší, které se v zimě špatně rozptylují, zatěžuje náš organismus tím, že se v těle hromadí toxiny, které organismus neumí vyloučit. A ještě je tu jedna příčina jarní únavy - nedostatek pohybu během zimy. Svaly a klouby odvykly pravidelné aktivitě, v zimě nepracujeme na zahrádkách a ven za sportem či jen tak na procházku vycházíme jen minimálně. To se samozřejmě podepisuje na naší kondici - kdo přes zimu nesportuje, je na tom na jaře hůře.

Jak se jarní únavě bránit a jak ji co nejrychleji překonat?

Pobytem na slunci a na čerstvém vzduchu, to především. Pomůže i solárium - to je vlastně také forma světelné terapie, která se používá i k léčbě depresí. Hodně pohybu venku je ale to nejlepší, to můžeme s přicházejícím jarem pro náš organismus udělat. Někteří dietologové doporučují i pročišťovací detoxikační kůry, a hlavně nezapomínejme na posílení imunitního systému zvýšeným přísunem vitamínů - nejlépe jarní zelenina, ale i vitamínové tablety udělají svou službu. Naše babičky přidávaly hned zjara do jídel mladé výhonky řeřichy, kopřiv, výhonky fazolí, pampelišek a dalších rostlin - ty jsou totiž na vitamíny a další látky velice bohaté. Různé druhy semínek, tedy především jejich povrchové vrstvy, jsou také zásadním zdrojem vitamínů pro naše tělo.

A jak si boj s jarní únavou usnadnit a urychlit? Můžete sáhnout po osvědčených přírodních přípravcích, které jsou dostupné v lékárně. Na jarní únavu cíleně zabírá Phytin®, což je výtažek účinných látek ze semen slunečnice. Je to výborný stimulant, který má přímý vliv na naši nervovou soustavu - odstraňuje pocity únavy a vyčerpání a povzbuzuje imunitní systém a regeneraci organismu, zvyšuje fyzickou i duševní výkonnost a přitom je zcela přírodní.

Blahodárné účinky slunečnice (Helianthus annuus) jsou známé po tisíciletí

Mon, 28 Feb 2011 13:03:00 GMT

První Evropané, kteří kdy spatřili slunečnice, byli v 16. století španělští dobyvatelé - konkvistádoři, kteří ze svých dobrodružných cest do Střední a Jižní Ameriky přivezli nejen bohatství a ukradené poklady původních obyvatel, ale i nové neznámé plodiny. Spolu s bramborami, fazolemi i kukuřicí tak připluly do Evropy i první slunečnice.

Starodávné indiánské kmeny v Peru a v Mexiku pěstovaly slunečnice již tisíce let před naším letopočtem. Před několika lety objevili američtí archeologové pozůstatky po slunečnicových polích v Mexiku, starší než 4000 let. Kmen Inků v Peru (1200-1533 n.l.) slunečnici uctíval jako zosobnění svého boha slunce. Podle staré indiánské legendy jsou prý do slunečnice zakódovány veškeré zkušenosti vesmíru od začátku jeho stvoření.

Původní slunečnice, které Španělé přivezli do Evropy, měly drobné květy a menší vzrůst. Soudobá podoba slunečnice byla vyšlechtěna pravděpodobně v Rusku až poté, co se začala v 18. století pěstovat i v Evropě. Slunečnice se dnes využívá nejen v potravinářství, ale i v kosmetickém průmyslu, farmacii a dalších oborech.

Slunečnice měla v jídelníčku původních obyvatel Ameriky nezastupitelnou roli po tisíciletí. Využívali slunečnicový olej i mouku ze slunečnicových semínek, a jistě dobře znali jejich výživovou hodnotu i celkově prospěšné účinky na lidský organizmus.

Slunečnice je bohatým zdrojem vitamínů E a B, a také hořčíku, selenu, zinku, draslíku a fosforu, což jsou stopové prvky nezbytné pro správné fungování organismu.

Slunečnicová semínka působí blahodárně na nervový systém, zmírňují stres a únavu, aktivují paměť a schopnost se soustředit. Současně napomáhají snižovat hladinu škodlivého cholesterolu a podporují krevní oběh, zmenšují pravděpodobnost vzniku arteriosklerózy.Látky obsažené ve slunečnicových semíncích mají schopnost pročišťovat organizmus od škodlivých cizorodých látek a napomoci jejich vyloučení z organizmu (detoxifikace).

Nejnověji se ve výzkumech z posledních let potvrzují též konkrétní protirakovinné účinky slunečnice a vědci hledají jejich cílené využití v medicíně.

Phytin - přírodní výtažek ze semínek slunečnice, obsahuje kyselinu fytovou, která podle vědeckých výzkumů zřejmě přispívá k mnoha blahodárným účinkům slunečnice, jež jsou známy po staletí.

Imunitní systém

Mon, 28 Feb 2011 13:14:00 GMT

Sychravo, nevlídné počasí, v dopravních prostředcích všichni posmrkávají, noviny plné varování před blížící se chřipkovou epidemií - opakuje se to každý rok. Soustředěný útok bacilů na náš organismus začíná - je tu podzim, zima. Obranným štítem proti útoku nachlazení a různých chřipkových a jiných onemocnění je náš imunitní systém - přirozená schopnost našeho organismu odolat infekci zvenčí.

Imunitní systém zrovna na podzim dostává nejvíce zabrat! Jak?

K podzimu, kdy ubývá denního světla a vše je smutné a opršelé, patří i sezónní deprese.Podzimní deprese podle psychologů v tomto období zasahují stále více lidí. Snad každý zná pocit sklíčensti, útlumu a vyčerpání.

Kdyby tak člověk mohl vypnout a zachumlaný pod dekou se z teplíčka domova mohl dívat z okna na tu bezútěšnost přírody, když se chystá ke spánku. To však nemůžeme. Nestíháme! My pádíme za tmy do práce a za tmy z práce, do vánoc se přece musí stihnout vše, co se nestihlo za celý rok, a blíží se roční uzávěrka nebo aspoň zkouškové období. Stres je pro mnoho z nás synonymem předvánočního období.

Deprese, stres, přepracovanost a nepřiznivé klimatické podmínky - to vše náš imunitní systém značně oslabuje, zpomaluje, činí nás náchylnější k onemocnění. Rýma, zánět průdušek, chřipka, mykóza mají větší šanci nás přemoci.

Jak imunitní systém funguje?

Zjednodušeně - hlavní úkolem imunitního systému je vyhledat a rozpoznat v našem těle škodllivé cizí bacily a odstraňovat je z našeho těla - stejně jako i nemocné, poškozené abnormální buňky. Má k tomu různé zbraně. Proti některým mikoorganismům dokáže imunitní systém vytvořit protilátky, jiné umí zabíjet přímo pomocí jednoho druhu lymfocytů (killer cells).

Imunitní systém můžete v nepříznivém období podpořit například přírodním biostimulantem Phytin ze semen slunečnic. Phytin umí posílit aktivitu lymfocytů v boji proti virovým infekcím. Současně podporuje a aktivuje nervový systém, působí povzbudivě, protistresově a redukuje pocit únavy.

Slunečnicová semínka - co s nimi?

Mon, 18 Oct 2010 10:02:00 GMT

Slunečnicová semínka obsahují mnoho lidskému organismu prospěšných prvků. Z tohoto důvodu patří mezi nejhodnotnější a nejvýživnější přírodní potraviny. Slunečnicová semínka jsou lehce stravitelná. Dají se konzumovat samotná nebo jako doplněk zeleninových salátů, přídavek do jogurtů, a samozřejmě pečiva.

Slunečnicová semínka představují velký zdroj vitamínu E, komplex vitamínu B, hořčíku, fosforu, zinku, vápníku, selenu a velmi vzácné kyseliny Phytinové.

Kyselina Phytinová má přímý vliv na stabilitu nervové soustavy, zlepšuje paměť, duševní a fyzickou výkonnost, odstraňuje únavu a pocit vyčerpání, povzbuzuje obranyschopnost a regeneraci organismu. Kyselinu Phytinovou můžeme koupit v lékárně jako koncentrát toho nejlepšího ze semen slunečnic ve farmaceutické podobě pod názvem Phytin - přírodní biostimulant, volně prodejný doplněk stravy.

Tip na recept - Pražená slunečnicová semínka

suroviny: slunečnicová semínka, sojová omáčka
použití: zdravé chroupání třeba k vínu nebo jako doplněk do zeleninových salátů
postup: loupaná slunečnicová semínka dáme na rozpálenou pánev a opražíme až začnou pukat.
Zakápneme sojovou omáčkou a necháme ještě na pánvi chvilku opražit.

Podzim a obranyschopnost

Wed, 13 Oct 2010 09:20:00 GMT

Podzim je určitě tím nejbarevnějším obdobím roku, na druhou stranu i obdobím, které vyžaduje důkladné posílení organismu před nástupem zimy. Podzimní ochlazení, ubývání slunečního světla, přechody z teplého do studenějšího prostředí, kapénková infekce v tramvaji, autobuse, to vše ovlivňuje naši obranyschopnost organismu a my pak pozorujeme celkovou únavu.

Oslabený organismus bez dostatku potřebných látek hůře odolává infekcím. Během léta není problém nasbírat potřebné množství vitamínů a minerálů, organismu má dostatek sluneční energie, prospěšných látek z ovoce a zeleniny. Zvýšené nároky na příjem vitamínů a minerálů mají v tomto období hlavně děti a senioři, nicméně i zdravý dospělí jedinec by měl pečovat o svoji obranyschopnost.

Zaručeným stimulantem posílení imunity (obranyschopnosti) je zakysené zelí, šípek, rakytník a vše s vysokým obsahem vitamínu C. Dále pak vešekrá jádra, zrna, semena rostlin obsahující vitamín D a tělu prospěšnou kyselinu phytinovou.

Kyselina phytinová má prokázané protivirové účinky a posiluje imunitní systém. Podporuje činnost tzv. NK buněk (Nature Killers) - bílé krvinky, které fungují jako první linie buněčné obrany proti infekcím. Navíc je kyselina phytinová silným antioxidantem, zbavuje buňky škodlivých volných radikálů, čímž posiluje organismus (zvyšuje obranyschopnost). Když už chřipku chytíme a neubráníme se jejím nepříjemným projevům, pak Phytin napomůže brzkému uzdravení a urychlí rekonvalescenci.

Kyselinu phytinovou můžeme koupit v lékárně jako koncentrát toho nejlepšího ze semen slunečnic (přírodní biostimulant Phytin, volně prodejný doplněk stravy) ve farmaceutické kvalitě.

Jak zvládat stres?

Wed, 13 Oct 2010 09:21:00 GMT

Stres je nepříznivá reakce organismu vystaveného nadměrnému tlaku. Je-li stres intenzivní a déletrvajicí mohou se jeho následky projevit v oblasti jak duševní tak fyzické (např. nervové zhroucení, nespavost, nesoustředěnost, skleslost apod.) Objevuje se vysoký krevní tlak, řada srdečních onemocnění. Je třeba přesně a včas analyzovat základní faktory stresu ve svém životě a ujasnit si své životní hodnoty.

Změnit něktěré návyky, které Vám stres způsobují, hledat možnosti nového přístupu k vyvolávajícím faktorům - stresorům. Změnit neproduktivní způsoby reagování ve stresové situaci, kvalitně relaxovat. V tom může pomoci i moderní fytoterapie. Z přírodních prostředků je třeba volit takový doplněk stravy, který má velmi nízkou toxicitu pro lidský organismus a nejsou u něho známy žádné kontraindikace pro jeho užívání.

Z doplňků stravy takové zadání splňuje Phytin (synonymum Fytin, kyselina fytinová, obecně se nedoporučuje pouze v těhotenství, laktaci a u dětí do 3 let života). Phytin, jakožto ryze přírodní biostimulant, může být užíván samostatně nebo v kombinaci s jinými prostředky nebo léky ve všech případech vyčerpanosti, chronické únavy, nespavosti, nechutenství a během rekonvalescence po závažnějších onemocněních. Phytin má přímý povzbudivý účinek na nervový systém, zesiluje intenzitu a stabilitu pozornosti - zvyšuje duševní a tělesnou výkonnost nenávykovou cestou a pomáhá odstraňovat pocit vyčerpání a posilovat obranyschopnost organismu.

Problém zvaný NESPAVOST

Mon, 16 Aug 2010 10:55:00 GMT

Víte, že nespavost způsobuje:

dvojnásobné riziko srdečního infarktu, hypertenze, obezity a diabetu 2.typu
třikrát častější bolesti hlavy
až čtyřikrát více úrazů a dopravních nehod
čtyřikrát vyšší výskyt depresí a úzkostných stavů
tendenci k alkoholové nebo drogové závislosti?

Nespavost snižuje také schopnost soustředění, psychickou a fyzickou výkonnost, narušuje obranyschopnost organismu proti infekcím, zvyšuje výskyt neurologických poruch, plicních onemocnění, urologických potíží, onemocnění trávicího traktu a chronické bolesti.

Důvodů, proč řešit nespavost je více než dost. Někdy pomůže změna denního režimu, zavedení správného spánkového rituálu před usnutím, mnozí však sáhnou raději po práškách na usnutí. Všechna hypnotika (s vyjímkou melatoninu), která dostanete od lékaře, však vyvolávají závislost. Tělo si na ně zvykne a vyžaduje stále vyšší dávku - bez efektu na usnutí. Lék si prostě musíte vzít, jinak Vám bude zle - jak na těle, tak na duši.

Existuje však zcela jiné řešení - zatímco léky na spaní "tlumí" mozkovou činnost, takže po jejich požití "upadnete" za 20-30 minut do spánku - ten má však změněnou tzv. architekturu, což s sebou nese absenci pocitu osvěžení po probuzení. Přirozeným řešením je příjem látky zvané myoinositol, který působí na synchronizaci tzv. neurotransmiterů, tedy látek, které ovlivňují činnost mozkových buněk. Přes den Vás myoinositol udržuje bdělé, pozorné a výkonné (díky působení na metabolizmus serotoninu a acetylcholinu), večer navozuje příjemné usínání a kvalitní spánek po celou noc. Po probuzení se budete cítit odpočatí, čilí a výkonní.

Myoinositol je součást živočišných i rostliných těl. Přijímáme ho v potravinách, zejména v obalech semen (například v luštěninách), kde se vyskytuje jako kyselina fytinová, která se ve střevech rozkládá na myoinositol a fosforečné sloučeniny. Myoinositol proniká do buněk, kde ovlivňuje řízení buněčného cyklu, chrání buňky před vlivem volných radikálů a podílí se na buněčném metabolizmu. Ovlivňuje činnost mozku i nervů v mnoha pozitivních směrech (proti depresi, úzkosti, nespavosti, únavě, vyčerpání a dalším stavům).

Kyselinu fytinovou si však můžete koupit v lékárně jako koncentrát toho nejlepšího ze semen slunečnic (přípravek Phytin/Fytin) ve farmaceutické kvalitě.

Zdravý spánek je základ zdraví.

Biologická role Phytinu a jeho klinické použití

Wed, 23 Jun 2010 10:43:00 GMT

Poprvé byla kyselina phytinová (myo-inositolhexafosfát, IP6) identifikována v roce 1855. Od okamžiku svého objevení byla kyselina phytinová zařazena mezi antinutriční složky. Nachází se téměř ve všech zrnech a vlákninách rostlin ve formě nerozpustných vápenatých a hořečnatých solí (nazývaných phytin), které jsou považovány za zdroj organického fosforu u rostlin. Nejvýznačnějším rysem kyseliny phytinové jsou její silné chelatotvorné vlastnosti. Výzkum se tradičně zaměřuje na její jedinečnou strukturu, která nabízí schopnost vázat minerály, bílkoviny a škrob.

Kyselina phytinová má v organismu důležitou funkci inhibitoru tvorby hydroxylových radikálů a antioxidantu umožňujícího normalizaci buňky. Předpokládá se, že má i protirakovinné účinky. Má se za to, že zamezuje krevním sraženinám a snižuje cholesterol a triglyceridy, které kolují v krevním řečišti, a zabraňuje chorobám srdce. Phytin také zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů. Používá se jako dietetický doplněk a komplexotvorní činodlo pro odstranění stop iontů těžkých kovů.

Zdroj: Lékařská univerzita – Sofie Ústřední lékaská knihovna všeobecné lékařství (Svazek VII 2006, Číslo 4)